Radko Sáblík

Ing. Radko Sáblík

Funkce:

Ředitel školy

 

Vyučované předměty:

Maturitní práce (projekty)

Vzdělání:

České vysoké učení technické, Fakulta strojního inženýrství

Masarykův institut ČVUT, pedagogické minimum, Dosažený titul Bc., Učitel odborných předmětů

Universita Karlova, Pedagogická fakulta, Manažerské studium pro vedoucí pracovníky

 

Základní informace:

Základní vojenská služba v délce jednoho roku, ukončil jako poručík.

Po ukončení VŠ nástup do Výzkumného ústavu Malešice.

Na Smíchovské střední průmyslové škole od roku 1988 jako učitel odborných předmětů od listopadu 2002 ve funkci ředitele Smíchovské střední průmyslové školy.

 

Aktivita ve sportu:

V minulosti hráč, rozhodčí, trenér a funkcionář v basketbalu, mimo jiné předseda TJ Sokol Motol (doposud), předseda Pražského basketbalového svazu (1994 až 2010), vedoucí a hlavní trenér Sportovního centra talentované mládeže Sparty Praha, člen výkonného výboru Basketbalové akademie Sparta Praha dva semestry trenérské školy na FTVS UK, z časových důvodů opustil studium po nástupu do funkce ředitele školy.

 

Aneb jak jde čas

Podrobné informace:

Dobrý den, vážení spoluobčané,

dovolte mi, abych se vám krátce představil. Jmenuji se Radko Sáblík, je mi 56 let a bydlím v Rymáních. V současné době jsem ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy, která je zaměřena na výuku informačních technologií a na které se vyučují ty nejmodernější obory, jako jsou Robotika, Internet věcí, Kybernetická bezpečnost či Virtuální realita.

Jsem absolventem Gymnázia Botičská a posléze Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Později jsem absolvoval bakalářské studium na Masarykově institutu v rámci studia pedagogiky odborných předmětů. Na Pedagogické fakultě University Karlovy jsem vystudoval čtyř semestrální manažerské studium pro ředitele škol. Dokončil jsem i první ročník Trenérské školy na Fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy, ale v druhém ročníku již z nedostatku času nepokračoval.

Sportu jsem věnoval hodně svého volného času i života, byl jsem dvacet let předsedou Tělovýchovné jednoty Sokol Motol, šestnáct let předsedou Pražského basketbalového svazu, dlouhá léta vedoucím Sportovního centra mládeže v Sokole Motol a posléze ve Spartě Praha. Jako basketbalový rozhodčí jsem pískal první basketbalovou ligu, jako trenér jsem působil u družstev v extralize mladšího i staršího dorostu v Sokole Motol a na Spartě, trénoval mužstva Sokol Motol, Sokola Pražského a Lokomotivy Plzeň v první basketbalové lize mužů.

Dlouhá léta jsem vytvářel a vydával basketbalový měsíčník Pražský basketbalový zpravodaj, nyní zaštiťuji tvorbu školního časopisu a školního internetového zpravodajství.

V politice jsem doposud nikdy nepůsobil, pouze jsem využil vždy svého práva volit a nevynechal ani jediné volby, ať již celostátní, nebo komunální.

Můj vztah ke zdejšímu regionu:

Poprvé jsem zavítal do Mníšku pod Brdy, respektive do Rymání, už před dvaapadesáti roky, ve svých čtyřech létech. Tehdy rodiče koupili chatu v Rymáních. Od té doby jsem zde strávil dost času o prázdninách, víkendech či dovolené. Od roku 2007 mám trvalé bydliště v Rymáních, vedle chaty jsem si postavil menší domek. Od města nic nepotřebuji, nemám tedy pro svou kandidaturu žádné postranní zájmy, žádné podnikatelské či jiné záměry. Nejsem také napojen na žádnou zdejší zájmovou skupinu. To vše mi dává dost velkou míru nezávislosti.

Zajímavá historka spojená se zdejším městem souvisí s okupací naší republiky v roce 1968. Tehdy jsme bydleli na nábřeží v Praze, v domě hned vedle bydliště Václava Havla. Ruské tanky stály na Jiráskově a Palackého mostě a čas od času někdo vystřelil na domy před sebou. Tak sestřelili ruští vojáci i rádio ze stolu mého prastrýce, co bydlel v patře nad námi.

Rodiče proto rozhodli, že začnu svoji školní docházku v Mníšku pod Brdy. Až do prosince 1968 jsem tak byl žákem zdejší základní školy, pak byl přesazen do Prahy, což jsem tehdy nesl dost těžce. Ale zvykl jsem si.

V současném volebním období jsem členem školského výboru v Mníšku pod Brdy a snažím se využít svých zkušeností ve prospěch zdejší základní školy.

Proč jsem členem ODS ?

Členem ODS jsem se stal už přes více než deseti roky, původně jsem působil na Praze 5. Ke vstupu do ODS mě tehdy vyzval pan senátor Škaloud, bývalý starosta Prahy 5, protože znal moje názory a já byl ředitelem velmi úspěšné školy se sídlem na Praze 5. Do ODS jsem vstoupil nikoli proto, abych z toho získal osobní výhody, ale protože jsou mi blízké základní myšlenky, které tehdy byly i této straně vlastní, ačkoli se od nich čas od času odchyluje.

Zastávám názor, že stát nemá své občany vychovávat ani se o ně úzkostlivě starat. Tedy tak zvaně konat pro své občany dobro, což se vždy nakonec zvrhne v omezování jejich svobod. Tato péče „moudrého“ státu vede k vytváření spousty snad dobře míněných zákonů, jejichž dopad ve svém důsledku však potlačuje možnost svobodného rozhodování občanů. Stát má dle mého názoru pro své občany zajišťovat základní servis a vytvářet jim co nejlepší podmínky pro jejich osobní i profesní rozvoj.

V ODS jsem nikdy nezastával žádnou funkci a nesnažil se ze svého členství vytěžit nic pro svůj prospěch, jak bohužel učinili mnozí jiní, kteří se na tuto kdysi velmi úspěšnou stranu přisáli a svými činy zavinili její pád. Ti pak většinou odešli a parazitovali či parazitují na stranách jiných, či je přímo zakládají. 

Pokud chceš někomu pomoc, nedaruj mu rybu, ale nauč ho ryby chytat. Tento přístup mi přijde jediný správný. Je třeba lidem v těžkých chvílích pomáhat, ale je potřeba jim přitom vytvářet podmínky, aby se postavili zpět na vlastní nohy a ne je svou politikou dále držet na dně. Poskytovat jim milodary a učinit je na sobě závislými.

Pevně věřím, že současná ODS se již zbavila drtivé většiny parazitů a je schopna dělat sebevědomou politiku postavenou na základních myšlenkách, se kterými byla kdysi zakládána.

Proč jsem se rozhodl kandidovat na starostu ?

Jak jsem již uvedl, je mi 56 let, získal jsem mnoho životních zkušeností, ale ještě mám dost sil. Proto jsem se rozhodl těchto předností využít a stát se lídrem kandidátky ODS v Mníšku pod Brdy.

Určitě ode mě nikdo neuslyší trapné fráze typu, že jsem se rozhodl obětovat pro dobro lidstva a nechal se přemluvit ke kandidatuře. Ne, není tomu tak. Jde o mé sebevědomé rozhodnutí. Cítím, že v případě úspěchu mohu být jak prospěšný městu, tak nalézt prostor ke své seberealizaci.

Baví mě práce s lidmi, baví mě vytvářet vize, hledat pro ně  vhodné spolupracovníky a nakonec je za jejich pomoci i realizovat. Tato práce mě naplňuje a dělám ji rád. Díky tomu jsem mohl či mohu být úspěšným manažerem, ať již předsedou sportovního klubu, předsedou sportovního svazu, ředitelem střední školy a pokud uspěji ve volbách, tak také starostou.“ 

© 2018 designed by David Kašný